Před 130 lety se narodil Jan Kabelík, první profesor mikrobiologie v českých zemích

Profesor Jan Kabelík. Na dalších fotografiích zachycen na univerzitě v r. 1915, ve Velkých Losinách v r. 1952, na posledním snímku článek o konopí.
Foto: Archiv UP
Pátek 29. říjen 2021, 8:00

V meziválečném období od r. 1923 působil jako předseda Čs. červeného kříže, patřil k zakladatelům olomouckého zdravotnictví a jako profesor na obnovené Univerzitě Palackého založil na její lékařské fakultě výuku mikrobiologie. Vybudoval zde Ústav hygieny a epidemiologie a stal se průkopníkem ve výzkumu léčivých účinků konopí. Jan Kabelík v r. 1919 jako prosektor bakteriologické laboratoře posádkové nemocnice v Bratislavě pitval tělo generála Milana Rastislava Štefánika (1880–1919), po jeho tragické letecké havárii 4. května 1919 sejmul jeho posmrtnou masku, která je jako jediný unikát bez retuše sochaře Otakara Španiela uložena ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Jan Kabelík se narodil v Přerově 29. října 1891 jako nejstarší ze tří synů literárního historika a profesora tamního gymnázia. Bratr Vladimír (1894) byl ředitelem Čs. státního filmu a nejmladší bratr Václav (1896) pracoval jako úředník na ministerstvu průmyslu, obchodu a živností. Univerzitní studium absolvoval Jan Kabelík na Lékařské fakultě České Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde promoval v r. 1914. Po vypuknutí 1. světové války byl odvelen v letech 1915–1918 do Srbska a následně do Skadaru v Albánii, kde sloužil jako prosektor a imunolog v mobilní epidemické nemocnici rakouského Červeného kříže. Ani válečné podmínky nezabránily mladému lékaři publikovat stati Aglutinační fenomén u osob onemocněných a očkovaných s cholerovou a tyfovou vakcínou (1915), Transfúze krve rekonvalescentů u skvrnité horečky (1917) a Ze sérologie a imunity malárie (1918). Ke všem těmto zkušenostem přišlo v závěru války setkání s náhle vzniklou a později diagnostikovanou epidemií španělské chřipky.  

Během 1. světové války byl Jan Kabelík povýšen na nadporučíka a po 28. říjnu 1918 sloužil až do r. 1920 v Československé armádě jako bakteriolog a prosektor v Bratislavě a Trenčíně. Na Masarykovu univerzitu v Brně nastoupil u prof. MUDr. Pavla L. Kučery (1872–1928) v r. 1919 jako I. asistent Patologicko-anatomického ústavu. Roku 1921 předložil svoji habilitační práci Fyzikálně-chemické hledisko imunitních jevů sérologických a stal se první docentem mikrobiologie v ČSR. V r. 1922 získává funkci prosektora v Zemské nemocnici v Olomouci, odkud dojíždí přednášet mikrobiologii do Brna a krátce také experimentální patologii do Bratislavy.

Před koncem války r. 1918 se Jan Kabelík oženil se středoškolskou profesorkou matematiky a fyziky Helenou Šípkovou, dcerou obchodníka z Telče. V Brně se jim v r. 1920 narodila dvojčata Jana a Helena, třetí dcera Karla přišla na svět v Olomouci v r. 1926. V novém domově začal v r. 1923 působit jako aktivní předseda v místní organizaci Čs. červeného kříže. Jeho meziválečné aktivity, např. členství ve Spolku pro demokratické Španělsko, pomoc uprchlíkům ze zabraného pohraničí, veřejná vystoupení v rozhlase a tisku, hledání možností pomoci ohroženým občanům vycestovat z republiky, jej přinutila odejít legálně do exilu posledním letadlem, které opustilo Československo před německou okupací v březnu 1939. Během druhé světové války žil Jan Kabelík krátce v Londýně, kde sloužil do r. 1940 jako štábní kapitán zdravotní služby v zahraniční armádě. Odtud odjel do Jižní Ameriky, v Brazílii, Chile, Paraguayi a v Argentině pracoval pro firmy J. A. Bati, švýcarskou firmu Geigy a brazilskou firmu Cortume Carioca. V květnu 1945 byl povolán do služeb Čs. červeného kříže v Buenos Aires, odkud organizoval odeslání mnohamilionového daru tamních krajanů. Materiální pomoc, naloženou do šesti železničních vagonů, dopravil Kabelík do osvobozené Prahy v dubnu 1946.

Hned po návratu do Olomouce byl Jan Kabelík jmenován profesorem hygieny a mikrobiologie na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zde působil až do svého odchodu do důchodu v r. 1962. Současně byl pověřen organizací Ústavu pro hygienu venkova a léčivých rostlin ve Velkých Losinách, kde zahájil v r. 1946 svůj fytochemický výzkum vybraných léčivých rostlin. K dalším Kabelíkovým zásluhám patřilo např. propracování první metodiky vyšetřování pitných vod. Kabelíkova vědecká práce byla mnohostranná. Na počátku se věnoval nejen problémům bakteriologie a sérologie, ale také experimentální terapie. Ze svého pobytu v zahraničí si přivezl hluboký zájem o problematiku léčivých rostlin. V padesátých letech se se svými spolupracovníky věnoval systematickému průzkumu antibiotik vyšších rostlin, roku 1954 na zasedání vědecké konference vysokých škol v Olomouci vystoupil s referátem Konopí jako lék. Na Kubelíkovy hluboké znalosti a zkušenosti ve výzkumu účinných baktericidních a anestetických látek v konopí navázali jeho mladší kolegové – prof. MUDr. František Šantavý, CSc. (1915–1983), jeho nástupce prof. MUDr. Zdeněk Krejčí (1923–1992) a později v Izraeli žák prof. Krejčího, prof. RNDr. Lubomír O. Hanuš (1947). Vedle svého angažmá vysokoškolského učitele byl Jan Kabelík jedním z lékařů patřících mezi polyhistory v lékařských a přírodních vědách. Jeho zkušenosti z oblasti mikrobiologie, sérologie, epidemiologie, všeobecné a experimentální patologie, ale i chemie, botaniky či hygieny byly součástí jeho pokrokové koncepce medicíny. Byl organizátorem prevenčních konferencí a spoluorganizátorem tradičních Komunálně hygienických dnů v Olomouci a celostátní konference Ekologické vztahy – člověk a krajina. Zastával řadu funkcí – byl předsedou Biologické společnosti, místopředsedou všeobecné sekce Čs. lékařské společnosti J. E. Purkyně, místopředsedou Historického kroužku lékařského, členem Ústřední komise výživy při Československé akademii zemědělských věd, členem redakční rady časopisu Československá mikrobiologie aj.  

Jan Kabelík sehrál významnou úlohu ve vývoji české mikrobiologie a zvláště imunologie. Je autorem první české učebnice sérologie Nauka o sérových protilátkách (1939) a učebnice Epidemiologie (1953) ve spolupráci s Václavem Tomášem. Napsal téměř 300 vědeckých prací a 11 učebnic, monografií a vysokoškolských skript. Jan Kabelík byl vynikající lékař, učitel a vědec, který se zasloužil o dobré jméno Univerzity Palackého a významně přispěl k rozvoji české vědy u nás i ve světě. 

 

PhDr. Renáta Klvačová, Archiv Univerzity Palackého v Olomouci

Zpět