Při první pomoci je důležité myslet i na sebe

Z kurzu Neznáš, nezachráníš. Foto: archiv Spolku mediků LF UP
středa 3. duben 2019, 8:00 – Text: Martin Višňa

Neznáš, nezachráníš. Za tímto názvem se skrývá kurz, na němž Spolek mediků LF UP školí zájemce z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého v první pomoci. Pro ty, kteří se kurzu zúčastnit nemohou, některé základní zásady první pomoci připomíná Martin Mareš, garant spolkové sekce Urgentní medicína.

Smyslem první pomoci je udržet zraněného naživu do příjezdu záchranářů. „Nejdůležitější zásadou je ale myslet sám na sebe a na své bezpečí. Tato zásada by měla zaznít hned v úvodu každého kurzu první pomoci. Lidé na sebe často zapomínají, jsou napumpovaní adrenalinem a chtějí pomoci, ale už si neuvědomí, že si sami mohou ublížit,“ říká student všeobecného lékařství.

Důležité pak je vyhodnotit, co je největším problémem zraněného – zda masivně nekrvácí a má zachovány základní životní funkce. Při zastavování krvácení je nutné dávat si pozor na kontakt s krví zraněného. Pokud je dotyčný v bezvědomí, je třeba mu uvolnit dýchací cesty a sledovat, zda dýchá. Pokud nedýchá a nepracuje mu srdce, přistoupí se ke kardiopulmonální resuscitaci, tedy masáži srdce a umělému dýchání.  

„Cílem je udržet funkce mozku zraněného do příjezdu záchranářů. Podle současných doporučení Českého červeného kříže pro laickou první pomoc je lepší vedle masáže i dýchat. To samozřejmě může spoustu lidí od poskytnutí první pomoci odradit. Nicméně se ukazuje, že i pouze srdeční masáž může být dostatečná, protože máme v krvi dostatečnou hladinu kyslíku, abychom do příjezdu záchranky vydrželi. U dítěte však dýcháme vždy, když je to možné. Může se dusit kvůli vdechnutému předmětu, který ale můžeme umělým dýcháním posunout do jedné z průdušek a uvolnit tak průdušku druhou,“ vysvětluje Martin Mareš.

Doporučená frekvence srdeční masáže je sto stlačení za minutu, u dospělého i u dítěte. Rozdílný je pouze poměr stlačení a vdechů: u dětí do zhruba deseti let se udává poměr patnáct stlačení ku dvěma vdechům, u dospělých je to třicet stlačení na dva vdechy. „Nikdo asi nebude těch sto stlačení za minutu přesně počítat a stopovat. Nejlepší je, když si člověk zažije ten rytmus. Je třeba spousta hudby, která se k nácviku resuscitace doporučuje. Moje nejoblíbenější je píseň Staying Alive od Bee Gees, zhruba správný rytmus mají i Rolničky. S rytmem pomohou také dispečeři zdravotnické záchranné služby po telefonu. Skvělá je také mobilní aplikace Záchranka, kde se dá zapnout metronom,“ uvádí medik.

Připomíná přitom, že není nutné se bát, že by člověk poskytující první pomoc zraněnému ještě více ublížil a pak čelil právnímu postihu. Za poskytnutí pomoci se považuje už zavolání záchranářů na čísle 155. Až dvouletý trest odnětí svobody naopak hrozí tomu, kdo pomoc může poskytnout, ale neučiní tak.

Kurz první pomoci Neznáš, nezachráníš pořádá Spolek mediků LF UP jednou za semestr. Na zážitkově laděných stanovištích, která se organizátoři snaží co nejvíce přiblížit reálným situacím, si účastníci vyzkoušejí kardiopulmonální resuscitaci, práci s defibrilátorem nebo základní obvazové techniky. Poprvé se kurz v současné podobě konal v roce 2016, s myšlenkou preventivní akce pro zájemce z univerzity přišly tehdejší studentky medicíny Tereza Hrabčáková a Eva Mnacakanová. „Děláme to dobrovolně ve svém volném čase, protože nás to baví a cítíme, že to má smysl,“ dodává Martin Mareš.