Psychobudka na FF simuluje svět schizofreniků

Simulátor schizofrenie přibližuje svět s touto duševní nemocí.
Fotogalerie: Milada Hronová
středa 28. únor 2018, 8:01 – Text: Milada Hronová

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie má ve svých prostorách simulátor schizofrenie. Tzv. psychobudku si může vyzkoušet každý, kdo má zájem vědět, co prožívají schizofrenií nemocní lidé ve chvílích ataky nemoci.

Univerzita Palackého se připojuje k těm, kteří mezi veřejnost rozšiřují projekt plzeňské Lékařské fakulty UK. Do prostor katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie nechala instalovat simulátor schizofrenie. Tzv. psychobudka dává zdravým lidem možnost vyzkoušet si změněné vnímání člověka se schizofrenií. Člověk tak může prožít zlomek toho, čím procházejí lidé s tímto onemocněním dlouhodobě. Simulátor schizofrenie putuje po České republice od roku 2010 a na Univerzitě Palackého bude zhruba do půlky března.

„Všichni naši sociální pracovníci, sociologové, andragogové i kulturní antropologové se během své profesní kariéry mohou setkat s lidmi, kteří jsou nějak duševně nemocní. I proto vedu pro studenty sociologie disciplínu s názvem Člověk se zdravotním postižením v sociologickém výzkumu. Když by v rámci takového výzkumu prováděli sociologické zkoumání například na úrovni evaluace kvality sociální služby, tak by s těmito lidmi museli komunikovat. Měli by tedy vědět, jaké mají zvláštnosti, komunikační omezení a podobně,“ řekla Eva Klimentová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Nejen absolventi sociologie, ale i andragogiky, kteří často pracují jako vzdělavatelé či personální manažeři, se ve své praxi mohou potkávat s duševně nemocnými lidmi. Protože často pracují s rodinnými příslušníky nemocných, mohou právě oni lépe veřejnosti přiblížit svět nemocných. „Mohou se pokusit snížit míru stigmatizace lidí s duševním onemocněním.  Věřím, že osobní zkušenost situaci hodně pomůže,“ dodala Eva Klimentová.

Psychobudku najde každý, kdo by o ni měl zájem, na třídě Svobody 26. Je ve čtvrtém patře na chodbě katedry. Podle Evy Klimentové je otázkou, v jaké chvíli je lepší zážitek simulace schizofrenie podstoupit. Zda je vhodnější využít klidnou chvíli nebo dobu, kdy se chodbou hemží studenti. Z reakcí posluchačů, které jsou vyvěšeny na zadní straně simulátoru, je však patrné, že ruch chodby ještě víc dokresluje tlak různých nezpracovaných podnětů, který na lidi se schizofrenií doléhá.  

„Schizofrenici vnímají vše jako zdraví lidé, informace však nedokážou protřídit do smysluplného celku a do toho přicházejí navíc halucinace a bludy. Lidé s tímto závažným duševním onemocněním se navíc musejí potýkat s nepochopením a odsouzením většinové společnosti. Oproti viditelným onemocněním, jako je například zrakové nebo těžší mentální postižení, je duševní nemoc skrytá a proto mnohem hůře pochopitelná. A právě předsudky vycházející z neznalosti a často i nezájmu o tuto vážnou nemoc, ji brání pochopit,“ dodala Eva Klimentová. 

Osvětový projekt Psychobudka doprovázejí kresby Jiřího Mráčka, který umělecky začal tvořit až v šedesáti letech, během své první hospitalizace v psychiatrické léčebně ve Šternberku. Tvorba Jiřího Mráčka zrcadlí jeho hlavní zájmy, tedy tělesnou kulturu, občas se zřetelným přesahem do hájemství erotiky, ale zastoupena je i duchovní sféra. Ke kresbě nejčastěji používá pastel, voskovky, pastelky nebo fixy.  Podle odborníků lze díla Jiřího Mráčka zařadit do oblasti původní tvorby nazývané art brut či outsider art. Výstava je instalovaná v Galerii sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.