Protest zástupců humanitních a společenskovědních oborů vysokých škol otevřel v minulých dnech širokou diskuzi o mzdových podmínkách vysokoškolských pedagogů. Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka se v tomto týdnu obrátil na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše dopisem, v němž vyjádřil obavy, že současná situace je neudržitelná. Zároveň nabídl součinnost univerzity a podporu při hledání systémového řešení.
„Ujistil jsem pana ministra, že jsme připraveni ke spolupráci na zlepšení situace. Vzájemně si můžeme pomoci k rychlým řešením. Nesystémovost a rozpory v prohlášeních a výsledcích jednání povedou podle mého názoru jen k dalším protestům a eskalaci situace,“ podotkl Martin Procházka. Celý proces musí podle jeho slov doprovázet rozpočtové a investiční změny. „Všichni se asi shodneme na tom, že chceme mít české vysoké školství zdravé, excelentní a konkurenceschopné v evropském a celosvětovém měřítku. Systémové by z mého pohledu bylo dlouhodobé posílení tarifních složek mzdy, nikoliv jednorázové posílení pohyblivých odměnových složek. Tím by se postupně srovnal handicap českých akademických pracovníků vůči ostatním kategoriím zaměstnanců na českém trhu práce, který spočívá v tom, že akademici mají až o pětinu nižší část tarifů,“ doplnil rektor s tím, že tato situace představuje rizikový faktor zejména pro mladé odborné asistenty, kteří například obtížně získávají půjčky a hypotéky.
Univerzita Palackého je podle rektora Martina Procházky připravena podpořit takové systémové řešení, které by vedlo k základnímu narovnání mzdových podmínek uvnitř instituce. Smyslem je snaha zvýšit konkurenceschopnost univerzity jako zaměstnavatele oproti středoškolskému sektoru. „Je třeba ale zároveň odstranit deficit, který staví veřejné vysoké školy do pozice podfinancovaných vzdělávacích institucí. Navíc je třeba připomenout, že prostředí vysokých škol je formováno nejen českou situací, ale také požadavky celosvětové a evropské politiky a rovněž koncepcí vysokého školství. Premiérem zmiňované navýšení prostředků ze strany současné vlády tento deficit neřeší. K odstranění nedostatků je nutné učinit postupné kroky. Je třeba vnitřní změny na univerzitách podpořit jasnými rozhodnutími, pokyny a plány, které by odrážely potřeby české společnosti a její poptávku po vysokoškolském vzdělávání,“ poznamenal Martin Procházka.
Některých opatření a změn je podle jeho slov sice možné dosáhnout vnitřními postupy, ale v některých oblastech je nutné zasahovat plánovanými a racionálními kroky ze strany exekutivy pomocí legislativních změn. Za zcela nezbytné považuje koordinaci systémových změn na úrovni vlády, reprezentace vysokých škol a vysokoškolské samosprávy. „Překonat tyto problémy můžeme pouze společným racionálním úsilím,“ doplnil rektor UP.