Romanistika UP spolupracuje s pařížskou Sorbonnou na digitalizaci archivních fondů

Foto: Matěj Měřička
středa 10. červenec 2019, 7:52 – Text: Milada Hronová

Inventarizace, detailní deskripce a důsledná katalogizace archivních fondů, která povede k jejich digitalizaci. To je jedna z hlavních os mezinárodního projektu NUMERISLAV – digitalizovaná paměť slavistických studií, jehož cílem je zpřístupnit historické prameny badatelům z celého světa. Podílí se na něm i katedra romanistiky Filozofické fakulty UP.

Propojení humanitních studií s výpočetní technikou, tak zvané digital humanities, zažívá v dnešní době mohutný rozmach. Právě do této tendence se vřazuje mezinárodní projekt NUMERISLAV – digitalizovaná paměť slavistických studií, jehož hlavními řešiteli jsou pracovníci dvou badatelských subjektů spadajících pod pařížskou Sorbonnu: Ústavu slavistických studií a katedry Eur´Orbem, zaměřující se na společenskovědní bádání v oblasti střední a východní Evropy a Balkánu.

Informacím důležitým pro pochopení československé emigrace po únoru 1948 se v minulých týdnech věnoval v pařížském Ústavu slavistických studií Jan Zatloukal z katedry romanistiky FF. „Během své krátkodobé mise jsem se zaměřil na to, co se mi jevilo jako nejzajímavější, tedy na osobní korespondenci Vladimíra Pešky, jejíž podrobný soupis se mi podařilo provést za období 1948 -1969. Jsou to cenné prameny nejen pro poznání života a díla Pešky, ale vůbec pro pochopení československé emigrace po únoru 1948. Díky těmto dokumentům totiž můžeme nahlédnout nejen do fungování důležitých kulturních struktur, v nichž byli českoslovenští emigranti začlenění, jako například Rádio Svobodná Evropa, exilové časopisy Skutečnost, Sklizeň, Svědectví, ale později s uvolňováním komunistického režimu sledujeme i reflexi soudobého politického dění v Československu i ve Francii. Míním tím Pražské jaro, sovětskou okupaci a další,“ vysvětluje. Svou činnost někdy vnímá jako detektivku, neboť dešifrovat obtížně čitelný rukopis pisatele a rekonstruovat poškozené dokumenty, uspořádat dopisy v chronologickém sledu a v neposlední řadě také identifikovat mnoho neznámých pisatelů, je poměrně složité.

„Ústav slavistických studií nashromáždil za dobu své existence mimořádně cenné, často rukopisné, historické dokumenty a materiály. Jde zejména o dokumenty ruské, polské, bulharské a české provenience. Nezřídka se jedná o osobní pozůstalosti profesorů a vědců, kteří v ústavu přímo působili, nebo o pozůstalosti osobností žijících v emigraci, jejichž archiválie delegovali ústavu potomci po jejich smrti. Zcela čerstvě například obdržel ústav pro českou oblast významnou pozůstalost Huberta a Noémi Ripkových. Mezi nejvýznamnější fondy patří například pozůstalost profesorů Michaela Aucouturiera, André Mazona, Yvese Milleta, Vladimíra Vodolffa a Vladimíra Pešky,“ dodává romanista z UP. Právě prací s pozůstalostí Vladimíra Pešky strávil necelé tři týdny.

Důvod velkého objemu pozůstalosti bývalého knihovníka a profesora na Inalco (Institut national des langues et civilisations orientales) Vladimíra Pešky tkví mimo jiné v tom, že jsou v ní zahrnuty i pozůstalosti dalších českých osobností, které Peška po jejich smrti zachránil před likvidací. „Najdeme tam například několik boxů věnujících se spisovateli Janu Čepovi a Ivanu Krausovi, malíři Ivu Holému, vydavateli exilové revue Rencontres Jaroslavu Trnkovi a dalších,“ uvádí Jan Zatloukal, pro něhož spolupráce s Ústavem slavistických studií není novinkou. Již dříve se totiž zapojil do tvorby encyklopedického slovníku myslitelů střední Evropy po roce 1945, pro který zpracoval heslo „Jan Čep“.

„Pro zahraniční spolupracovníky poskytuje Sorbonna stipendium, které sice zcela nepokryje nákladný život v Paříži, ale v kombinaci s dalšími zdroji lze nalézt finanční krytí pro důstojný badatelský pobyt,“ uvádí ke svému několikatýdennímu pobytu. Doplňuje, že v jeho případě mu finančně pomohla francouzská strana, která uhradila letenky a ubytování. „Zbylé náklady jsem uhradil dílem z grantu FPVČ, dílem z katederních zdrojů díky podpoře jejího vedoucího Daniela Nemravy.“

Ústav slavistických studií v Paříži letos slaví 100. narozeniny. Jeho zřízení inicioval francouzský historik Ernest Denis, vznikl díky spolupráci francouzské a československé vlády. Od prvopočátku bylo jedním z jeho hlavních cílů šíření vědeckého poznání v oblasti slavistických studií. Ústav zastřešuje bohatou knihovnu i cenné archivní fondy. Je důležitým interdisciplinárním výzkumným centrem nejen pro badatele všech slovanských filologií, ale také historie, politických věd, mezinárodních vztahů, etnologie a dalších. Projekt NUMERISLAV vyvrcholí v roce 2023 na 17. slavistickém kongresu, který se poprvé v historii bude konat mimo území slovanské země. Uskuteční se v Paříži, právě v Ústavu slavistických studií. V jeho rámci budou i představeny výsledky projektu NUMERISLAV.