Senát právnické fakulty povede Michal Bartoň. Už počtvrté v řadě

Ustavujícího zasedání se účastnilo všech 15 senátorů. Foto: Eva Hrudníková
pondělí 17. prosinec 2018, 12:00 – Text: Eva Hrudníková

Michal Bartoň, docent katedry ústavního práva, zůstává v čele Akademického senátu právnické fakulty. Jako předseda jej povede již čtvrté funkční období v řadě. Křeslo místopředsedy obsadil student Jaroslav Křepelka. Rozhodli o tom nově zvolení senátoři na ustavujícím zasedání. Dále senátoři schvalovali podmínky přijímacího řízení do doktorského studijního programu a vedení fakulty je seznámilo se dvěma novými vnitřními normami.

Prvního povolebního zasedání se účastnilo všech 15 senátorů. Podle jednacího řádu senátu bylo potřeba, aby si nejprve ze svých řad zvolili předsedu a místopředsedu. Na předsedu senátoři navrhli dva kandidáty – Michala Bartoně a Michala Malacku z katedry mezinárodního a evropského práva. V tajné volbě získal Michal Bartoň 13 hlasů, pro jeho „soupeře“ hlasovali dva senátoři. Kandidát na místopředsedu byl jediný. Jaroslavu Křepelkovi, studentu 3. ročníku oboru Právo, dali hlas všichni senátoři. „Děkuji za důvěru a podporu. Pevně doufám, že akademický senát bude důstojným a rovnocenným partnerem vedení fakulty,“ řekl Michal Bartoň a přistoupil k projednávání dalších bodů zasedání.

Úkolem senátorů bylo schválit podmínky přijímacího řízení do doktorského studijního programu, který má fakulta nově akreditovaný. Diskutovalo se o nové terminologii a maximálním počtu přijímaných studentů. K navýšení došlo ve specializaci Evropské a mezinárodní právo a v doktorském studijním programu International and European Law, do nichž fakulta přijme v součtu nanejvýš 11 studentů. Předkládaný návrh se zapracovanými drobnými změnami senátoři jednohlasně schválili.

Vedení fakulty dále senátorům předložilo dvě vnitřní normy. Senátoři je neschvalovali, ale měli možnost se k nim vyjádřit.

Děkanka Zdenka Papoušková jim představila normu Řízení lidských zdrojů na PF UP akademičtí pracovníci. „Důvodem změny je přijetí nového vnitřního mzdového předpisu na Univerzitě Palackého. Univerzitní předpis stanovuje určitá rozpětí tarifů a jednotlivé fakulty pak konkretizují. Ta část, která nyní byla nárokovou součástí osobního ohodnocení takzvaně „titulová“, se stala součástí tarifu. Tudíž nejde o faktické navýšení celkové částky a nemělo by tedy ani mít zásadnější dopad na rozpočet,“ vysvětlila děkanka. Ke změně platových dekretů zaměstnanců dojde od ledna 2019. Část senátorů vyjádřila nesouhlas s koncepcí univerzitního mzdového předpisu. „Je zde přece jeden zaměstnavatel, Univerzita Palackého. Nemělo by tedy existovat odlišné pojetí tarifů na jednotlivých fakultách,“ řekl Michal Malacka. Své výhrady písemně shrnul a předal vedení k dalšímu využití.

Druhou vnitřní normou, kterou dostali senátoři na stůl, byla norma O vědeckém a jiném tvůrčím výkonu akademických pracovníků PF UP. Předkladatelka, proděkanka Blanka Vítová, zdůraznila, že snahou fakulty je klást větší důraz na kvalitu. Vzhledem k tomu, že senátoři měli k normě řadu připomínek, rozhodli se v tomto bodě přijmout usnesení. Žádají vedení fakulty o přípravu systému hodnocení vědy, a to ve spolupráci s akademickým senátem, do konce května 2019.

Ustavující zasedání Akademického senátu PF UP bylo zároveň posledním v roce 2018. Současní členové senátu budou svou funkci vykonávat do listopadu 2021.