Terénní praxe studenty zavedla do období lovců mamutů

Fotogalerie: Vojtěch Duda
Úterý 3. srpen 2021, 8:00 – Text: Milada Křížková Hronová

Kamenné nástroje, kosti z mamutů a jiných zvířat i pozůstatky sídelních struktur. Třicet tisíc let starou kulturu zvanou gravettien objevovali pod vedením Archeologického ústavu AV ČR Brno také studenti archeologie Univerzity Palackého. Pod Pálavou se v rámci praxe zúčastnili výzkumu z archeologického hlediska velmi bohaté lokality.

Druhé Dolní Věstonice. Tak říká lokalitě Milovice IV nacházející se východně pod Pálavou Martin Novák, vedoucí Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu AV ČR Brno a zároveň člen katedry historie FF UP. Výzkumu, který umožnila oprava krajské silnice, se v rámci odborné terénní praxe zúčastnili i studenti olomoucké katedry historie. Měli tak jedinečnou možnost seznámit se s celou šíří archeologické práce.

„Jedna část práce byla situována přímo na ploše výzkumu, kde se studenti věnovali odebrání, preparování a začišťování kulturní vrstvy a vyzvedávání archeologických nálezů. Pomáhali například i při zakreslování nebo zaměřování archeologických situací. Druhá skupina studentů se pak v Dolních Věstonicích účastnila plavení kulturní vrstvy, kdy je jemný sediment proplavován na sítech, abychom našli i co nejmenší nálezy. Výplavy dále studenti třídili na kamenné artefakty, kosti, na uhlíky a barvivo,“ řekl Martin Novák, pod jehož vedením posluchači olomoucké archeologie pracovali. Výzkum ukázal, že lokalita Milovice IV, která je součástí významného paleolitického sídelního areálu Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice, je velmi bohatou oblastí a studentům během praxe nabídla celou řadů archeologických artefaktů.

„Horizont kultury gravettien jsme zde našli v několika vrstvách, což je výjimečné. Obvykle totiž nacházíme jednu vrstvu. Z archeologického hlediska jde tedy o velmi bohatou lokalitu, v níž jsme nyní nalezli kamenné nástroje, zvířecí kosti, kterým dominovaly kosti z mamutů, také zhruba dvacet mamutích klů, dále kosti koně, soba, vlka, lišky, lva, nosorožce i obratle z ryby. Vše doprovázejí sídelní struktury, například pozůstatky několika ohnišť. Ve výplavech jsme našli provrtané ulity, zuby z lišky, vlka, které sloužily jako ozdoby,“ doplnil Martin Novák.

V rámci povinných i dobrovolných praxí se studenti účastní pravidelně různých terénních i laboratorních výzkumů, které realizují partnerská pracoviště FF UP. Každý student bakalářského i magisterského studia má povinnost strávit na terénním výzkumu minimálně tři týdny za rok a v každém semestru minimálně týden v archeologické laboratoři. Studenti mimo to často využívají nabídek finančně ohodnocených dobrovolných praxí. Tento způsob výuky je na katedře historie FF UP vnímán jako nezbytný pro pochopení a osvojení si oboru.

Absolventi olomoucké archeologie nacházejí uplatnění především v organizacích, které realizují archeologickou památkovou péči. Pracují v Archeologickém centru Olomouc, v pracovištích Národního památkového ústavu, v regionálních muzeích či v soukromých archeologických institucích. Někteří najdou i profesní zázemí v Archeologických ústavech AV ČR v Praze a v Brně.

Zpět