Videoprojekce připomněla odkaz Milady Horákové

Projekci tvořily medailonky odsouzených a část audiozáznamu vynesení rozsudku.
Foto: Vojtěch Duda
Úterý 30. červen 2020, 8:00 – Text: Eva Hrudníková

Je teplý letní večer. Začíná se stmívat. K právnické fakultě se trousí lidé. Zapalují svíčky, pokládají květiny, baví se šeptem a posedávají na lavičkách. V komorní atmosféře pak společně sledují videoprojekci na budově fakulty. Přišli, aby si připomněli odkaz jedné z nejstatečnějších žen české historie – právničky a političky Milady Horákové, která byla před 70 lety jako jediná žena popravena po největším vykonstruovaném politickém procesu.

Hned tři takové večery se odehrály v režii Univerzity Palackého na prostranství mezi budovami právnické fakulty. „Ve zhruba patnáctiminutové smyčce jsme chtěli připomenout nejen osobnost této význačné demokratické političky, ale také dalších dvanácti lidí nespravedlivě odsouzených v procesu s takzvanou skupinou Milady Horákové,“ řekl rektor UP Jaroslav Miller. Projekce, kterou tvořily medailonky odsouzených a část audiozáznamu vynesení rozsudku, začínala vždy ve 21:30 hodin a trvala hodinu.

K tomu od soboty, na kdy připadlo 70. výročí popravy odsouzených, zdobí trávník před právnickou fakultou instalace z OSB desek ve tvaru kvádru s portrétem Milady Horákové a heslem z jejího dopisu „Jdu s hlavou vztyčenou“. „Je to práce mladých umělců, absolventů naší univerzity, z Chaoscompany – Věry Kopkové a Jiřího Dosoudila. Chtěli bychom ji nechat před fakultou zhruba čtrnáct dní,“ upřesnil Ondřej Martinek z Oddělení komunikace UP.

Právnická fakulta den před výročím vyvěsila na jedné ze svých budov velkoformátovou plachtu s portrétem Milady Horákové a nápisem „Zavražděna komunisty“. Současně také informovala, že její nově postavená knihovna ponese jméno této statečné ženy, právničky, političky, bojovnice za práva žen a symbolu odporu proti všem formám totalitních režimů. „Nápad na pojmenování nové knihovny vznikl již dříve a vnímám ho jako velmi symbolický s ohledem na historii budovy, ve které naše fakulta sídlí, a osud samotné Milady Horákové. Knihovna bude novým pomyslným srdcem naší fakulty a věřím, že trvalá připomínka doktorky Milady Horákové jí vdechne osobitého ducha,“ uvedl děkan právnické fakulty Václav Stehlík.

Jeho slova doplnila proděkanka fakulty Blanka Vítová. „Posláním právnické fakulty podle nás je nejen naučit studenty účinnému právu, ale zároveň jim vštípit další hodnoty, jako je svoboda, spravedlnost a demokracie. Byli bychom rádi, aby si studenti uvědomili i těmito akcemi a počiny, že svobody, které jsme nabyli po roce 1989, nejsou samozřejmostí a je potřeba si je připomínat."

Sobotní noční projekci si nenechal ujít Jan Pinkava, čerstvý absolvent doktorského studijního programu na PF UP. „Jednoznačně vítám všechny počiny fakulty a univerzity k tomuto výročí. Jsou důležitým signálem, který je třeba vyslat do společnosti, zvlášť v dnešní době, kdy se rádo na některé věci zapomíná. Je třeba neustále připomínat, co jsou komunisté zač a čeho byli schopni. Pro mě jediným nemilým překvapením byla slabší účast lidí na sobotní projekci,“ zhodnotil Jan Pinkava.

Proces se skupinou Milady Horákové, zvaný též proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou doktorky Milady Horákové, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu. Probíhal od 31. května do 8. června 1950. Výsledkem hlavního procesu byly čtyři justiční vraždy.

Zpět