Východní inspirace a závěr MusicOlomouc

Orchestr Berg, renomovaný český soubor specializující se na realizaci soudobé hudby, ukončil MusicOlomouc 2018.
Foto: archiv MusicOlomouc
pondělí 29. říjen 2018, 13:53

První dekádu festivalu soudobé hudby MusicOlomouc uzavřel koncert, věnovaný zároveň výročí vzniku Československé republiky. Prostor Atria jezuitského konviktu rozezněl 23. října Orchestr Berg, renomovaný český soubor specializující se na realizaci soudobé hudby, pod taktovkou Petera Vrábela.

Program koncertu byl dramaturgicky promyšleným útvarem. Zvolené skladby na sebe navazovaly a zvukově se propojovaly do logického celku. Hudební fajnšmekři by si ale možná dovolili oponovat, že právě toto spojení bylo spíše na škodu a koncert degradovalo na pouhý komerční tah, který má přilákat i okruh „běžných“ posluchačů a ne jen sortu vyvolených avantgardistů. Ti mohli postrádat více vyhrocenou experimentální tvorbu.

Na kompletní zvuk instrumentálního tělesa si posluchači museli chvíli počkat. Večer odstartoval melodramem Petra Wajsara v komornějším obsazení, avšak s rozšířenou sekcí bicích nástrojů. Skladba 8 vět na vějíře, inspirovaná japonskými minimalistickými básněmi haiku, zhudebňuje úryvky francouzských textů Paula Claudela, z nichž každá přináší ve své filozofii poselství dnešní době. Na podkresu samplů se postupně představovaly jednotlivé elementy a nástrojové sekce orchestru, které postupně vplouvaly do zvukového proudu, aniž by barevně vyčnívaly nad podkresem. Místy se vynořující rytmická hříčka postupně migrující všemi sekcemi orchestru však byla po svém uvedení smetena dalším motivem. Zvukomalebné plochy korespondovaly s textem ve zpěvné francouzštině přednesené Petrem Kubesem, který si se strastmi románského jazyka poradil znamenitě.

Kompozici určenou přímo pro Orchestr Berg napsal Matouš Hejl. Na pozadí vířivého bubnu ve funkci jednotícího prvku vystavěl několik polyrytmických ploch slepených v celek, příznačně nazvaný Kaleidoscope. Dělící část plná glissand a šumů se postupně rozevřela do mikrointervalového pole, v němž sehrály hlavní roli flažolety a nenápadně se do popředí dostávající viola. Na rušivém samplovaném podkresu soundu „šumící hudební nahrávky“ se postupně vytyčil akordicko-melodický úsek vibrafonu, jež se postupně přelil i do zbývající části orchestru. Zde je namístě vyzvednout precizní souhru mezi hráči orchestru, kteří po celou dobu své hudební produkce tvořili kompaktní zvukový orgán.

František Chaloupka již patří ke stálicím festivalu a jeho skladby jsou v Olomouci přijímány s respektem a uznáním. Heroický příběh bratří Mašínů zhudebnil ve skladbě o sedmi částech Mašín Gun – The Seven Rituals for purging the Czech Lands from the Spirit of Communism. V mnohovrstevnaté minimalistické materii lze vypozorovat vzrušené dialogy smyčců a probublávání dřevěných dechových nástrojů, kterým Chaloupka ve svých kompozicích přikládá zvláštní zřetel. Naléhavá atmosféra prostupující jednotlivými segmenty skladby a zbytečná délka sice nezaručila stoprocentní soudržnost, zato udržela posluchače v napětí.

Přehlídku novodobých kompozic uzavřela audiovizuální performance Joga Tomáše Reindla. Scénický melodram pro guru, orchestr a jogíny byl bezpochyby nezapomenutelnou tečkou za letošním ročníkem. Oči mnohých spočinuly na vnadných křivkách jogínských cvičenek z olomoucké Tanceláře a hudba poněkud ustupovala do pozadí, což byl možná kompoziční záměr autora. Reindl zvolil text nikoliv básnický, ale prozaické encyklopedické heslo, které rozvádí v prosté próze až popisně demonstrující principy a podstatu jogínského umění včetně popisu jednotlivých prvků sestavy Pozdrav Slunci. Textová předloha vychází z nejstarších dostupných zdrojů vztahujících se této problematice, včetně původního hlasového záznamu Františka Drtikola, prvního propagátora jógy u nás, v jazyce obsahujícím i zastaralých přechodníků. Hudebních prostředků Rendl využil mnoho, od samplovaného dronu tampury, přes tabla, beatbox až po alikvotní zpěv, kdy se sám stal součástí hudební produkce. Všechny tyto polohy byly vystavěny na parodickém podkresu východní relaxační hudby neustále rozrušovaném novými hudebními myšlenkami, kdy je každý hudební motiv inspirován následným tělocvičným prvkem. Imperativy v podání Petra Kubese v posledním úseku skladby ve stále kratších časových intervalech přidávaly na naléhavosti a zhušťovaly hudební materiál do reminiscenčního závěru motivů a ucelené konstrukce.

Doufejme, že v následující dekádě, kterou před sebou festival MusicOlomouc má, se soudobá hudba dostane do povědomí širšího okruhu posluchačů. Všem pořadatelům, organizátorům a sponzorům patří dík za obětavost a zápal, se kterým se vrhali do realizace jednotlivých koncertů. 

Jana Burdová, studentka katedry muzikologie FF UP