Jaké využívají studenti a zaměstnanci elektronické informační zdroje, se kterými databázemi nejčastěji pracují a o které mají největší zájem? I na tyto otázky se pokusila získat odpovědi anketa, kterou na přelomu března a dubna připravila Knihovna UP pro své čtenáře.
„Cílem ankety bylo zjistit, jaké je povědomí o elektronických informačních zdrojích, tedy o databázích, které Univerzita Palackého hradí ze svých prostředků, a umožňuje tak vyhledávat odborné informace pro práce svých studentů a zaměstnanců,“ vysvětlila Zuzana Kelnarová z oddělení bibliograficko-informačních služeb Knihovny UP.
Podle výsledků ankety je většina studentů a zaměstnanců obeznámena s existencí samostatné stránky, kterou knihovna nabízí jako rozcestník pro práci s databázemi. Její znalost potvrdilo více než 70 % respondentů. Ti, kteří s databázemi pracují, využívají zejména multioborové databáze, jako jsou EBSCO nebo ProQuest. „Masivně je využíván EBSCO Discovery Service, který umožňuje vyhledávat jak v našich databázích, u nichž pokrývá většinu metadat, tak i v knihovním katalogu UP a ve volně dostupných zdrojích,“ upřesnila Zuzana Kelnarová.
Nejčastěji jsou přitom využívány možnosti procházení časopisů a stahování plných textů. Naopak nejméně vyhledávané jsou tzv. alertní služby, tedy zasílání novinek podle zadaného dotazu. „Alerty lze nastavit i na nová čísla časopisů, takže je uživatel kontaktován a nové informace mu neuniknou. Oproti očekávání je také málo využívána možnost registrace, export do citačních manažerů nebo zjišťování impakt faktorů časopisů,“ popsala Zuzana Kelnarová.
Poměrně nízké povědomí zaznamenala anketa v souvislosti s možnostmi VPN připojení nebo Shibbolethu pro vstup do databází z domova. „Hodně respondentů se domnívalo, že s databázemi je možné pracovat pouze v síti univerzity. Překvapivá byla i neznalost meziknihovní výpůjční služby. Více než třetina dotázaných uvedla, že ji nezná, přičemž se jedná o možnost, jak sehnat knihy či články, které jsou k dispozici pouze mimo Olomouc včetně zemí EU. Stejně tak lze získat článek z časopisu, ke kterému nemá UP zakoupenu licenci,“ upozornila Zuzana Kelnarová. Informace jsou dostupné prostřednictvím e-mailového kontaktu.
Zajímavá zjištění přinesly také odpovědi na otázku, kde studenti získávají odborné informace. Nejčastějšími uváděnými zdroji byly Google nebo Google Scholar. „Často si přitom neuvědomují, že právě v Google Scholar máme nastaveno připojení do našich databází. Znamená to, že článek, který tam najdou, by si neotevřeli, pokud by jej univerzita neměla předplacený,“ připomněla Zuzana Kelnarová.
Anketa pomohla knihovníkům také zjistit, o jaké další databáze by měli respondenti zájem. „Nejčastěji byly zmiňovány Taylor & Francis, SAGE nebo možnost rozšířit kolekce JSTOR. Tyto zdroje bychom rádi pro naše uživatele pořídili, o ceně budeme jednat s producenty databází,“ uvedla Kelnarová.
Jak zdůraznila, v případě jakýchkoli nejasností při vyhledávání informací se mohou zájemci obrátit s žádostí o radu na pracovníky oddělení bibliograficko-informačních služeb, kteří jsou připraveni poskytnout odbornou podporu. Knihovna UP nabízí také bezplatné pořádání seminářů a možnosti vstupů do výuky v rámci informačního vzdělávání stejně jako nácvik práce s databázemi. Více informací je k dispozici také ZDE.
Anketa s názvem „Jak využíváte elektronické informační zdroje“ proběhla ve dnech 14. března – 8. dubna a bylo v ní odevzdáno 1 045 dotazníků v tištěné nebo elektronické podobě, z toho 846 jich bylo správně vyplněno. Vzorek respondentů tvořilo 498 studentů bakalářského, magisterského nebo doktorského studia, 298 vyučujících a 50 zaměstnanců.