Výzkum UP: Přibližně čtyři děti ze sta vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách

Foto: freeimages.com
pondělí 8. duben 2019, 8:05 – Text: Milada Hronová

Psychologové z Univerzity Palackého přišli s výsledky rozsáhlého výzkumu, v němž se věnovali závislosti českých adolescentů na digitálních hrách. Zjistili, že přibližně čtyři děti ze sta vykazují příznaky závislosti. To znamená, že je u nich vysoká pravděpodobnost, že závislé jsou. Naměřená hodnota je v rámci Evropy mírně vyšší, alarmující je však fakt, že se jedná především o žáky druhého stupně základních škol.

Takto rozsáhlý výzkum zaměřený na závislost adolescentů na digitálních hrách, založený na diagnostických kritérií, se v České republice uskutečnil vůbec poprvé. Odborníci z katedry psychologie Filozofické fakulty UP do něj zapojili 3950 adolescentů z náhodně vybraných českých škol. Šetření se uskutečnilo mezi adolescenty ve věku 11 až 19 let, a to jak mezi žáky základních škol, víceletých gymnázií, gymnázií a středních škol, tak mezi studenty učebních oborů. Šetření ukázalo, že celková prevalence pro poruchu hraní internetových her je pro adolescenty v uvedeném věku 3,70 procent. Autoři se zaměřovali také na užívání internetu obecně. Při porovnání problematického užívání internetu z hlediska genderu zjistili, že vyšší počet dívek trpí mírnou či střední závislostí na internetu, naopak v kategorii vysoce závislých je vyšší počet chlapců.

„Dívky jsou častějšími uživateli internetu, častěji i zanedbávají školní povinnosti. U chlapců jsme však zjistili častější problém se snižováním sociálních interakcí,“ uvedl Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP. Z výsledků tříletého zkoumání podle autorů studie i vyplývá, že trávení času na internetu přináší školní zhoršení a školní problémy 18 procentům adolescentů. Vinou internetu jich téměř pravidelně chodí pozdě spát 27 procent. Získané údaje navíc dokládají, že s dobou trávenou hraním digitálních her roste tělesná hmotnost. Zcela zásadní je však ta skutečnost, že internetová závislost, která je ve vzájemném vztahu se závislostí na hraní počítačových her, má stejně jako jiné rizikové aktivity blízko k impulzivnímu i agresivnímu chování.

 „A priori nevnímáme hraní her jako takové za nějak nebezpečné, má i mnoho pozitivních aspektů. Přesto však jedno velmi důležité upozornění ze získaných údajů plyne, a to je spojené s faktem, že nejvyšší míru symptomů závislosti na digitálních hrách jsme shledali u žáků druhého stupně základních škol. Je zde tedy velký prostor pro to, aby se předcházelo závislosti na hraní her a s tím souvisejícím negativním dopadům, a to zejména u této skupiny adolescentů. Tento apel bychom rádi směřovali k rodinám a zejména k tomu, aby se rodiče o své děti zajímali, trávili s nimi více času, byli s nimi fyzicky přítomní a aby dospívající plnili svůj čas smysluplně. Tedy měli i jiné zájmové aktivity než hraní, což přispívá k tomu, že hry zůstanou pouze volnočasovou a přínosnou aktivitou a ne aktivitou, která může být destruktivní,“ zdůraznila pak Jaroslava Suchá ze stejnojmenné katedry.

Podle psychologů Univerzity Palackého je však potřeba rozlišovat různé aspekty hraní digitálních her. Doba hraní totiž nemusí vždy znamenat závislost či problematické hraní. Je třeba posoudit celkový kontext hráčova života, další oblasti, kam hraní zasahuje a případné negativní dopady, které může způsobovat. Oba univerzitní psychologové zároveň zdůraznili, že v případě, že rodina nebo sám jedinec vnímá, že není něco v pořádku, je potřeba využít služeb psychologů, adiktologů, kteří se zaměřují na práci se závislými adolescenty.

„Erudovaný odborník by měl jedinci i jeho okolí pomoci se v této situaci zorientovat a nalézt vhodné možnosti řešení. Zároveň by měl porozumět tomu, jaké příčiny za tímto chováním stojí,“ dodal Martin Dolejš.  

Vzhledem k tomu, že takto zaměřený výzkum se v České republice uskutečnil poprvé, hodnoty, které odborníci získali, jsou srovnatelné pouze s daty ze zahraničí. Psychologové z UP přirovnali českou situaci k situaci v Nizozemí, vyšší výskyt závislých hráčů má podle nich například Německo a Kanada.

Díky výzkumu vyšla na UP i monografie s názvem „Hraní digitálních her českými adolescenty“. Primárně je určena odborné veřejnosti, tedy psychologům z různých oblastí, adiktologům, pedagogům i například školním metodikům prevence. Právě jim mimo informací o stavu zkoumaného fenoménu v České republice přináší i nové psychodiagnostické nástroje pro screening a diagnostiku rizikového hraní počítačových her a videoher u českých adolescentů, které najdou uplatnění v praxi. Především pak v roce 2022, kdy má být i v Evropě platná diagnóza s názvem Porucha hraní.