Jak akademičtí a vědečtí pracovníci a pracovnice na UP prožívali uplynulý semestr? Kolik času jim zbývalo na výzkum, přípravu výuky nebo odpočinek? A co by jim pomohlo lépe zvládat náročná období akademického roku? Na tyto otázky hledal odpovědi průzkum realizovaný na konci letního semestru akademického roku 2025/2026. Zapojilo se do něj 255 respondentek a respondentů, nejvíce z přírodovědecké (28 %) a filozofické fakulty (25 %).
„Za výsledky výuky, výzkumu i dalších akademických aktivit stojí lidé, kteří do své práce investují značné množství energie a času. Průzkum ukázal, že řada z nich dlouhodobě pracuje pod tlakem, a proto je důležité hledat cesty, jak lépe podporovat jejich profesní i osobní pohodu,“ okomentovala výsledky průzkumu prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková.
Výsledky ukázaly, že přestože většina akademiček a akademiků dobře rozumí tomu, co se od nich očekává, pracovní zátěž není pro značnou část z nich dlouhodobě udržitelná. Jasně definované pracovní povinnosti uvedlo 88 % respondentek a respondentů, ale jen přibližně polovina považovala objem práce za přiměřený svému úvazku. Stejně tak zhruba polovina uvedla, že se jim zcela nebo z velké části podařilo splnit stanovené cíle.
Výrazně se projevuje také nedostatek času na jednotlivé části akademické práce. Dostatek času na výzkum má pouze 25 % respondentek a respondentů, zatímco dostatek času na přípravu a inovaci výuky uvedlo 40 %. Přesto své pracovní výsledky a výkon hodnotí akademici a vědci poměrně pozitivně (84 %) jako dobrý až velmi dobrý. Vysoké pracovní nasazení tak zjevně umožňuje dosahovat dobrých výsledků, zároveň však může být spojeno s výraznou osobní zátěží.
Ta se promítá i do oblasti duševní pohody. Dlouhodobě pod tlakem se cítí 65 % akademických a vědeckých pracovnic a pracovníků. Pro 52 % z nich pracovní stres zcela nebo částečně negativně ovlivňuje motivaci či spokojenost. Pozornost si zaslouží také odpovědi týkající se setrvání v akademické sféře – o odchodu uvažuje 60 % studujících v doktorském studiu a asistentů, 44 % odborných asistentek a asistentů a 39 % docentek a docentů, kteří se do průzkumu zapojili.
Jak se s pracovním stresem akademičky, akademici, vědci a vědkyně vyrovnávají? Nejčastěji prostřednictvím sportu a pohybu (30 %), podpory rodiny a přátel (25 %), pravidelného odpočinku a dovolené (18 %) a podpory kolegů a kolegyň (15 %). Celkovou spokojenost s uplynulým semestrem z hlediska pracovního a osobního fungování ohodnotili respondentky a respondenti průměrnou známkou 3,33 na pětibodové škále.
Trápí Vás něco? Máte problémy v osobním životě? Využijte online psychologickou podporu Hedepy. Zaměstnanci a zaměstnankyně UP mají nárok na čtyři konzultace zdarma.
Máte pocit, že zažíváte na pracovišti šikanu, setkali jste se s nevhodným chováním? kontaktujte univerzitního ombudsmana. Ke kontaktu můžete využít kromě e-mailu ombudsman@upol.cz a telefonu 585 631 007 také elektronickou schránku důvěry FaceUP.
Kromě výše uvedeného disponuje UP širokou sítí poradenských služeb, obsahující např. právní poradenství či poradenství v oblasti zdraví a životního stylu. Seznam poradenských pracovišť najdete zde.
Průzkum se konal v rámci pravidelného zjišťování spokojenosti zaměstnaných na UP v souladu s oceněním HR Award.
