Budoucí architekti navrhli pro vědce unikátní Artéku

Studenti VUT se svými pedagogy.
Foto: Archiv Nicol Gale
pátek 29. září 2017, 09:00 - Text: Ivana Pustějovská

Moderní vědecko-výzkumné pracoviště, které by nabízelo společné zázemí pro badatelské týmy historiků umění, restaurátorů, konzervátorů, fyziků, chemiků a techniků – to je Artéka. Jak by takový objekt mohl vypadat, k čemu by měl sloužit, co by měl splňovat a mohl by být třeba v budoucnu na Univerzitě Palackého? Odpovědi na tyto i další otázky naznačí výstava ročníkových prací studentů brněnské architektury. Vernisáž je dnes v 18 hodin v olomoucké Galerii XY na Dolním náměstí 42.

„Předobrazem projektu Artéka jsou pracoviště, která v Evropě existují pouze v Itálii. Naši studenti pracovali na tomto tématu v letním semestru. Předpokládáme, že se tyto cvičné projekty stanou základem debaty o možnostech typologie budovy dynamického sdíleného vědeckého pracoviště, které zatím nemá v České republice obdoby,“ řekla Nicol Gale, která spolu s kolegy Svatoplukem Sládečkem a Zdeňkem Makovským studenty ateliéru Ústavu experimentální tvorby Fakulty architektury VUT vedla.

Pokud by podobný projekt vznikl, nabídl by zázemí specialistům napříč obory, kteří by mohli společně zkoumat umělecká díla. Jak připomíná Jana Michalčáková z katedry dějin umění Filozofické fakulty UP, už dnes se při výzkumu využívá řada nejmodernějších technik a postupů. „Technika, nové metody, nové postupy, ty se dnes v oblasti přírodovědného bádání vyvíjejí závratnou rychlostí, a pokud mají být co nejdříve aplikovány na oblast uměleckohistorického bádání, restaurování a konzervování, je nutné vyvíjet kontinuální dialog, růst společně. Inovativnost vychází z propojení všech partnerů na stejné úrovni a v rámci jednoho pracoviště. Je potřeba, aby historici umění, restaurátoři, konzervátoři i zástupci přírodovědných oborů tvořili jediný tým se společným cílem, kterým je komplexní zlepšení multidisciplinárního poznání uměleckých děl a následné péče o ně,“ vysvětlila klady možného společného pracoviště Jana Michalčáková.

Studenti ve svých projektech pracovali se třemi lokalitami. „Jejich práce měly prověřit umístění v prolukách historického centra nebo jeho okolí a najít optimum mezi lokalitami, z nichž každá má jiné prostorové a kapacitní možnosti a jiné architektonické souvislosti v kontextu města,“ doplnila Nicol Gale. Výsledkem je 12 návrhů umístěných do tří lokalit: jeden prostor je u přírodovědecké fakulty na Envelopě, druhým je parcela v sousedství parkánových zahrad a rektorátního dvora na hradebním okruhu a třetím místem je proluka v Univerzitní ulici v bezprostřední blízkosti Uměleckého centra UP.

„Výstavbu nové budovy na Envelopě sice neplánujeme, do budoucna ale kampus nabízí další možnosti využití. Proto jsme přivítali, že se na plochu podívají studenti architektury zcela jinýma očima, nezatížení zažitými stereotypy. Očekáváme, že přijdou s nápady nejen esteticky zajímavého objektu, ale že se zabývali i potřebami a specifiky výzkumného pracoviště co do funkčnosti. Spolupráci chápeme jako možnost otevřít diskuzi a ukázat si, jaké máme u obdobných staveb příležitosti a kde se naopak nacházejí slepé uličky,“ ocenila práci brněnských studentů tajemnice přírodovědecké fakulty Jana Zimová.

Veřejná debata a kolokvium projektu Artéka bude 6. října v 17 hodin v Galerii XY na Dolním náměstí 42. Výstava potrvá do 16. října.