Dobrovolnice z CMTF: Pokud chceme zdravou společnost, musíme být přáteli

Marie Hanušová s paní Alenou, se kterou se setkala díky projektu Ježíškova vnoučata.
Foto: archiv M. Hanušové
Pondělí 19. červenec 2021, 8:00 – Text: Martin Višňa

Nejen epidemie covidu-19, ale i nedávná živelní katastrofa na jižní Moravě připomínají, jaký význam má práce dobrovolníků a kolik takových lidí, kteří svůj čas a energii věnují pomoci druhým, je v řadách studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého. Pro některé představuje dobrovolnictví i jeden ze smyslů života. To je případ Marie Hanušové z cyrilometodějské teologické fakulty.

Studentka oboru Charitativní a sociální práce a místopředsedkyně Akademického senátu CMTF UP byla vloni za svou dobrovolnickou práci oceněna Cenou rektora UP. Podle zdůvodnění nominace, které tehdy dorazilo do Dobrovolnického centra UP, by bez její pomoci Charita Opava v době první vlny epidemie nebyla schopna zajistit potřebnou péči lidem, kteří jsou na ni odkázáni. „Překvapilo mě to. Nemyslím si, že bych pomáhala nějak významně více než ostatní. Ale potěšilo mě to,“ uvedla Marie Hanušová.

V rámci pečovatelské služby byla seniorům ku pomoci při každodenních situacích, na které sami už nestačili. Připravovala jim jídlo, pomáhala s oblékáním, hygienou či úklidem, zajišťovala nákupy. „Asi nejvíce to bylo náročné psychicky. Ne že by klienti byli nepříjemní, to vůbec ne. Ale při každodenním kontaktu s nimi jsem si uvědomovala, jak moc jsou sami a jak se jejich samota v karanténě výrazně prohloubila. Navíc jsem navštěvovala několik seniorů, které jsem znala od dětství, a bylo pro mě náročné je vidět slabé a nemohoucí.“

Marie Hanušová, se kterou se můžete potkat i v UPointu, má přitom dobrovolnictví doslova v krvi. Druhým se věnuje díky rodičům, kteří jsou právě s opavskou Charitou spojení, už od malička. Jako dítě například v domově pro zrakově postižené pomáhala klientům s hledáním věcí, později vypomáhala mimo jiné v chráněném bydlení pro duševně nemocné, domově pro seniory, také třeba s organizací Tříkrálové sbírky. V současnosti organizuje různé akce pro děti ve farnosti, maškarní plesy, tábory nebo výlety, asi dvanáct let se také věnuje skautingu.

„Motivací k dobrovolnictví je určitě víc. Například to, že mám dvě zdravé ruce a dvě zdravé nohy, které můžou posloužit někomu, kdo takové štěstí nemá. Často přemýšlím nad tím, proč jsem na této planetě a proč právě teď. Dobrovolnictví dodává mému pobytu tady smysl a hloubku. Myslím si, že je krásné, když někdo umí pomoct neznámému člověku jen tak, nezištně. Slovo společnost je odvozené od slova společník, přítel. Pokud chceme zdravou společnost, musíme být přáteli. A vidět úsměvy lidí, kterým jsme pomohli, už je jen třešničkou na dortu,“ přiblížila studentka, která už rozmýšlí, co bude dělat po dokončení bakalářského studia. Na jednu stranu by chtěla brzy do praxe, na druhou stranu by jí ale prý studentský život a fakulta brzy chyběly. Na rozhodnutí má ale ještě nějaký čas.

Stejně tak je ještě čas na zasílání nominací kandidátů na letošní Ceny rektora pro dobrovolníky z řad studentů a zaměstnanců UP, které se budou předávat na začátku nového akademického roku. Dobrovolnické centrum UP přijímá nominace prostřednictvím tohoto formuláře do 20. srpna. Kandidáta může na cenu navrhnout organizace, u které student či zaměstnanec UP v uplynulém akademickém roce dobrovolnickou činnost vykonával, Dobrovolnické centrum UP nebo jiné pracoviště univerzity. Více k letošnímu pátému ročníku cen zde.

Zpět