Univerzita Palackého má nové profesory

Tři noví profesoři UP.
Foto: Žurnál UP, MŠMT
Středa 18. prosinec 2019, 14:00 – Text: M. Hronová, M. Višňa, I. Pustějovská

Ve Velké aule Karolina Univerzity Karlovy předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů vysokých škol. Byly mezi nimi i dvě osobnosti navržené Vědeckou radou Univerzity Palackého, filozof Tomáš Nejeschleba a hematolog Vít Procházka. Na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity byl profesorem jmenován Marián Halás z Přírodovědecké fakulty UP. 

Tomáš Nejeschleba, vedoucí katedry filozofie na FF UP, se už v průběhu svého studia začal soustředit na období středověku, úžeji pak na dílo sv. Bonaventury z Bagnoregia. Postupně se jeho odborné zájmy rozšířily i na studium renesanční a raně novověké filozofie a především ho začalo zajímat, jak byla renesanční filozofie recipována a případně rozvíjena různými autory, kteří v šestnáctém a sedmnáctém století působili v českých zemích. „Například Jan Jesenský nebo Valerian Magni, který navazoval na filozofii zmiňovaného sv. Bonaventury,“ uvedl nový profesor v oboru Filozofie. Dodal, že součástí jeho zájmu je i zkoumání vztahu filozofie, medicíny a přírodních věd, který byl v dané době velmi úzký. „U Jana Jessenia se jedná mimo jiné o ideové pozadí rozvoje anatomie, u Valeriana Magniho například o pokusy s vakuem odvolávající se na Galilea Galileie,“ dodal.  

Profesor Tomáš Nejeschleba je velmi rád, že se v Olomouci podařilo rozvíjet studium myšlení období renesance a získat pro toto studium podporu z různých dotačních titulů a zorganizovat množství mezinárodních konferencí, díky kterým má dnes Centrum pro práci s renesančními texty dobrý ohlas v zahraničí. „Velmi mě těší, že výsledky mé práce byly publikovány v prestižních zahraničních časopisech. Rád bych zmínil i filozofickou soutěž pro středoškolské studenty Nebojme se myslet, kterou jsem založil v roce 2010 a kterou vnímám také jako velký úspěch. Stále totiž přitahuje desítky středoškoláků a ukazuje, že zájem mladé generace o kritické myšlení neklesá,“ dodal.

Druhý z nově jmenovaných profesorů Univerzity Palackého, Vít Procházka, působí od roku 2001 na Hemato-onkologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, a to nejen jako lékař, ale také jako pedagog a vědecký pracovník. Odborně se zaměřuje na klinické a biologické prediktivní faktory u maligních lymfomů. Analýze prognostických faktorů léčby Hodgkinova lymfomu se díky Fulbrightovu stipendiu věnoval i během půlroční vědecké stáže v USA. Na svém kontě má přes devadesát původních prací v recenzovaných časopisech, řadu příspěvků na domácích i zahraničních konferencích. Je autorem jedné a spoluautorem čtyř monografií, za své práce získal v letech 2015 a 2018 Cenu děkana LF UP. Je členem několika národních odborných společností a pracovních skupin.

„Jsem vděčný za příležitost pokračovat ve skvělé tradici olomoucké hematologické školy a rád bych poděkoval za důvěru a mentoring svým učitelům, pánům profesorům Karlu Indrákovi, Vlastimilu Ščudlovi, Tomáši Papajíkovi a v neposlední řadě mému úplně prvnímu školiteli SVOČ docentu Jaroslavu Bačovskému,“ zdůraznil Vít Procházka, který za svůj největší profesní úspěch považuje práci s mladými adepty medicínské profese. „Měl jsem veliké štěstí na své studenty, z nichž bez výjimky vyrostli skvělí hematologové a vědci. Jen namátkou zmíním Aleše Obra, Veroniku Hanáčkovou, Terezu Popkovou a Evu Mnacakanovou. Všichni mají obrovský potenciál posunout medicínu kupředu odborně, profesně, ale především lidsky,“ uvedl nově jmenovaný profesor v oboru Vnitřní nemoci.

Na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity byl profesorem v oboru Politická a kulturní geografie jmenován Marián Halás, vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP. Marián Halás je absolventem Univerzity Komenského v Bratislavě, kde také působil na katedře humánní geografie a demogeografie. S Univerzitou Palackého je spojen od roku 2006. Odborně se zajímá o sídelní a regionální systémy a řízení a plánování prostoru. Ve své práci využívá především kvantitativní metody vědeckého výzkumu.

„Mým cílem bylo, nejprve v rámci Centra pro analýzu regionálních systémů (CENARS), později i v rámci katedry geografie, abychom se výsledky našeho výzkumu snažili publikovat v nejkvalitnějších světových vědeckých časopisech. Je to proces poměrně náročný, protože ve světě je geografie dominantně společenskou vědou, u nás patří historicky na přírodovědecké fakulty, kde musí vzdorovat silné konkurenci tradičních přírodovědných oborů. Nicméně se nám to podařilo nastartovat, v české geografii patří ta olomoucká k nejlepším, podařilo se nám akreditovat a rozběhnout doktorské studium Regionální geografie, v rámci kterého mám možnost spolu se svými kolegy vychovávat mladé nástupce této zajímavé a dynamicky se vyvíjející disciplíny,“ uvedl profesor Halás.

Jmenovací dekrety pro nové profesorky a profesory podepsal prezident republiky Miloš Zeman 21. listopadu na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)